Kdybych měl čas/peníze tak bych…

Včera mi v Twitteru přistálo dobrý úsloví (@zen_moments)

“Pokud strávíte celý život čekáním na bouři, neužijete si sluníčko”.

Spousta lidí prochází životem sněním o balíku peněz a neomezeném volném čase. “Kdybych měl čas, začal bych studovat to a to, ale teď nemůžu”.

Tohle je postoj, který považuju za čistý alibismus a omluvu vlastní lenosti. Když něco chci dělat, tak prostě začnu v rozsahu, který mi umožňují stávající podmínky. Důležitý a nejtěžší je začít. Nepomůže žádný zaříkávač GTD ani sebelepší tool aneb když dosáhla lenost mozku, už je pozdě na rákosku. Je to o postoji, o stavu vašeho vědomí a chuti prožívat plně každý den. Žádné žití ve vzdušných zámcích, protože i když nakrásně uspějete a nějakým způsobem se vám váš sen splní, nebudete umět s daným statkem naložit. Proto běhá po světě banda znuděných rentierů či nespokojených programátorů kteří jako na potvoru nepracují s vysněnou technologií (a tak ji pro jistotu ani nezačnou studovat). Z nadšených lidí sálá energie, ti druzí naopak působí jako energetická vysávačka. Nekonečné nesmyslné bajky o snech vs. reálné výsledky a snaha.

Jobs má super motto:

“Real artists ship.”

Hubert Palán to řekl doplňkově:

“Myšlenka je zadarmo”.

Nesněte a nebullshitujte (jako já tady), střílejte ze všech pozic :).

Váš Amway Filemon