Nechoutky II - Tentokrat na vlastni kuzi
Pred vanoci jsem se tu rozepsal o rybich chutovkach ze serveru a vychazel pouze z vypraveni a tudiz teoreticke znalosti. Jak uz jsem take uvedl, Rulik privezl syrecky coby ceskou specialitu a degustace mela probehnout pri spolecne vanocni svacince. Islandan (icko) se nenechal ovsem zahanbit, a tak se rano u rulika na stole objevila pomerne libiva, ale pekelne tezka konzerva no hadejte ceho, nakladanyho herinka. Nedbaje neustaleho ickova varovani jsme se cely den tise tesili na slavnostni chvili otevreni. A pak to nastalo, vsichni jsme se shromazdili kolem stolku v kuchynce a icko pozvedl masivni sroubovak-otevirak. Ozvalo se jen tiche zasyceni a konzerva plivla do obliceje vedle nej stojiciho kolegy. Pak uz veci dostali ponekud groteskni nadech. Popisi to tedy stroboskopicky in tempus praesens.
Kolega s herinkem na obliceji se zacina okamzite davit, bezi na wc a vrha obed. Ostatni jeste nic neciti a tak se nakloni blize. Ostatni uz citi a to az moc dobre, okamzite si davaji rukav kosile pred nos a prchaji se slovy "it can't be that bad". Byvse vzdalen, jeste porad necitim a tak se taky naklanim ke konzerve. Pres nos me okamzite prasti koncentrovana sila sirovodiku, takze je mi jako s hlavou v zumpe. Okamzite zacinam slzet a odbiham stranou s charakteristickymi priznaky budouciho mozneho vrhu.Nastesti jsem vydrzel. ;) Toto vse se odehralo v rozmezi 5 sekund, kdy bylo bezprostrene zasazeno prostredi do vzdalenosti 10 metru od epicentra. O sile herinkove pumy svedci i to, ze za cca dalsich 5 sekund uz utikali i lide pracujici na druhe strane office (asi 50m daleko). Duchapritomne zasahuje jiny kolega, ktery se zadrzenym dechem toho "little bastarda" bali postupne do dvou igelitaku a dava ho do ruky ickovi a Rulikovi. Rulik si bere vidlicku a prcha s rybou ven na mraz. Je pripraven hodovat! Nabira rybu na vidlicku a .... ryba je tak zetlela, ze se rozpada a jeji zbytky stekaji po vidlicce dolu. Rulik vrha. Konzervu pak s poslednim vypetim sil hazi do kanalu. Pote si 5-krat musi omyt ruce, abychom ho vubec pustili zpet. Okna v office nechavame otevrena po dobu jedne hodiny nez nas mily herink Brownovym pohybem opousti nadobro. Mava a dekuje za prijemne odpoledne.
O 3 hodiny pozdeji na letisti... (pozn. vsimnete si, ze jsme s otevrenim cekali na den naseho odjezdu. ;))
Sedime a najednou opet citime herinka. Podivam se na Rulika, ale ten o nicem nevi. Najednou si ve smeru prichazejici vune vsimam podsaditeho Japonce s igelitkama. Je to jasny, budto prave nekde debuziroval a nebo si herinka veze sebou do Prahy. Pekna nahoda.
Herink skryty ve sve skrysi, tise dysi, tise dysi....
Maji tuto konzervu ve vasi samoobsluze?