Manipulační technika: Opájení štěstím

Kolega deepj (mimochodem neuvěřitelná zásobárna kvalitních linků a knížek, takže mu hned teď dejte pro vlastní dobro follow) mi poslal odkaz, zaobírající se fenoménem šíření “štěstí” na pracovištích.

https://hbr.org/2015/07/the-research-weve-ignored-about-happiness-at-work

Absolutně s článkem souhlasím a věřím, že čím víc je firma v prdeli a s nezajímavou náplní a vizí, tím víc teambuildingů, fun-konzultantů či speciálních lekcí výuky strategie na kámen-nůžky-papír má.

Tlačení na to, aby každý pracovník zažíval každý den pocit štěstí, mi stejně jako autorům přijde doslova zrůdné. Ještě teď mě např. děsí zážitek ze společné oslavy svátku Diwalli. Kua, nejen, že mě moc nezajímá nějaký obskurní hindustánský svátek, ale přímo mě mentálně ubíjí hrát všeobecné veselí s lidma, kteří mi při nejbližším projektu budou házet klacky pod nohy. Dost se mi v tomto kontextu líbí přirovnání se stavem opilosti. Opijme ho ať nám nevyklouzne z matrixu.

Oproti tomu velmi žádaným je stav zábavy či spokojenosti. A tu IMHO přinese pouze smysluplná práce, vize a hlavně výsledky. Jen to mi pomůže zformovat zajímavý a kvalitní tým, který nepotřebuje pravidelně opíjet a zastírat trudnou realitu zmaru. A když pak přijde nějaká firemní juchanda, organizuje si ji tým sám a nepotřebuje Chief Hapiness Officera, HR nebo podobnou hydru. 🙂

Screen Shot 2015-07-31 at 12.07.33